Svátky klidu a dobročinnosti?

Je zvykem, že koncem roku sbírky na podporu starých a hendikepovaných lidí i zvířat mají největší úspěch. Lidé všeobecně "vánočně" naladění jsou štědřejší, než jindy. Patřil jsem k nim i já ale už nepatřím!

Pokud mne kdykoliv osloví "ubožák", který pod průhlednou záminkou, že nemá na jídlo nebo jízdenku, chce drobné a z jeho pohledu (a většinou i dechu) je jasné, že bych přispěl jen na další "petku" nebo krabici levného alkoholu, nereaguji. Pokud ovšem uvidím někoho, kdo evidentně postižený je, přispěji. Až do těchto svátků. V podchodu nákupního centra stál pokroucený ubožák o berlích a na první pohled vyžadoval soucit. Vhodil jsem do jeho čepice mince a cítil se dobře. Jen však do doby, kdy jsem za nějakou chvíli z podchodu vyšel na stanici autobusu. Stál tam tentýž "ubožák" a to zcela rovně, berle měl pod paží a právě si zapaloval malborku. Jsem vyléčen z dobročinnosti a všichni, kdo to skutečně potřebují, ať mi prominou, já už jim nemohu věřit.