Holubí letku jsem zažil osobně jako redaktor MF DNES na různých tiskovkách s rautem v Praze i po roce 2000, u stolů s občerstvením bývala vždy první.  A jak říká kolega Roth, dotazy jejich členové pokládali. Představovali se jako volní novináři nebo zástupci nějakých pochybných médií o kterých nikdo nic neslyšel. Někdy nám vadilo, že sebrali všechny materiály z tiskovky, které jim byly k ničemu, ale skutečným novinářům chyběly.

Musím říci, že jsem dokonce odmítl před lety přímo panu Holubovi akreditaci. Byla na týden a s ní spojeno mnoho požitků. Bylo mi to líto, ale pan Holub už byl na tom sám se sebou velice špatně a působil vizuelně i čichově coby dokonalý bezdomovec. Tuším, že šlo o rok 2001. 

Omyl, kolego. Holubí (nikoliv Holubova) letka stále žije a její členská základna je stále doplňována (starší odcházejí navždy, mladší přicházejí). Ohledně dotazů také omyl - obvykle alespoň jeden člen dotaz položí. Povětšinou dotaz zcela mimo mísu, ale dekorum je zachováno a dáreček či občerstvení tak nejsou zcela "zdarma". Osobně vzpomínám na nešťastníka, který za bolševika u nás zastupoval bulharskou vládní tiskovou agenturu a oni jej zde po převratu nechali. Měl vytříbenou "češtinu" a před dotazem se představoval ke konci jako "nezávislý Bulhar".  Mimochodem, ledaskterý klient úspěšnost tiskové konference poměřuje podle počtu přítomných, nikoliv podle následného mediálního zásahu. Pak ale býváme za přítomnost Letky vděčni. A ještě oprava - legitimace Syndikátu novinářů, nikoliv svazu. Jinak díky za vzpomínku i pošťouch Žáka.

Jenom menší oprava. Holubí i Holubova je správně.